• Špitálka 253/6, 602 00 Brno–Zábrdovice
  • +420 732 754 293
  • +420 545 16 20 90
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Waltz

Módní secese, vládnoucí v století předminulém, ustupuje požadavkům funkčnosti a hygieny. Je téměř odzvoněno korzetu a v divadle Sáry BERNHARDOVÉ, kterou dobře známe z plakátu Alfonze MUCHY, tančí v roce 1913 Isadora DUNCANOVÁ v průsvitném šatě, odhalujícím její postavu i nádheru jejího umění.

Vzniká NEWORLEÁNSKÝ DŽEZ. Původní černošské orchestry, a později i bělošské, začínají produkovat hudbu k tanci. Rytmus se stává ukázněným – tanečním a vytváří se zde podmínky pro rozvoj společenských tanců.

Je to podivné údobí před a poválečné. První světová válka jako každá, zvláště horké dny před jejím započetím a radost po ukončení, přinášejí touhu se nespoutaně bavit, užít a žít, udržet co nejdéle ztrácející se a dohnat již ztracené.

První světová válka zásadně pozměnila i rozložení sil na mapě společenského tance. Zatímco byl v Berlíně i Paříži zakázán, bylo tomu v Anglii jinak. Tanec byl chápán jako skvělá relaxace vojáků vracejících se z fronty na dovolenou a byl jim všude dopřáván.

Buržoazie již zcela zvítězila nad feudalismem, komíny chrlí popel a popílek, přibývá proletariátu, rychle se mění móda, plní se tančírny. Velké plesy stále přežívají, ale malé domácí - z konce devatenáctého století - jsou zcela nahrazeny kavárnami, kavárničkami s odpoledními koncerty a večerními tanečními zábavami.

Meziválečné období je plné radosti, touhy bavit se, ale také strachu z toho příštího. Světová hospodářská krize v letech 1929 – 1934 se podepisuje na ekonomických problémech tohoto údobí, ale rozvoji tanci spíše pomáhá. Výbuch doby se odrazil zvláště v tancích typu JITTERBUG, LINDY HOP, LINDY, DRIVE, SWING, RAGTIME. Ač byly výbuchem, přece jen byly vytlačovány společností, která své poslední peníze investovala do módních fraků, vrchovatě tekoucího skvělého šampaňského, aby potom se bavila v nákladných nočních podnicích spíše těmi tanci salónními než jinými.

Angličané ovládají v minulém století parket tak dokonale, že jsme si zvykli nazývat dokonalý taneční styl anglickým stylem. I smyslná Paříž je vytlačena ze svého hegemonního postavení. Nepomohou jí ani v té době nevázané módní tance. Je nahrazen i TWOSTEP a ONESTEP hrající ve vývoji FOXTROTOVÝCH tanců nepřehlédnutelnou roli.

V tomto ovzduší vznikají již zmiňované tance WALTZ a FOXTROT. Každý z nich jde svojí cestou. Zde je cesta WALTZU.

V první polovině minulého století třídobé tempo VALČÍKU nepatří mezi nejoblíbenější a je považováno za poněkud staromódní (i když se zdá, že v současnosti opět zvoní na časy lepší). Proto je v té době třeba změny stůj co stůj.

Třídobý rytmus je ponechán, zvolňuje se však tempo. Vířivé otáčení zvolna mizí, tanečníci i nadále tančí v párovém držení, ale také bok po boku. Zrakový kontakt je umožněn a z rychlého vznešeného, omamujícího i veselého VALČÍKU vzniká nový tanec BOSTON.

Všimněme si jeho vývojové řady. Z rakouských LANDLERŮ vzniká VÍDEŃSKÝ VALČÍK, z něho pomalejší FRANCOUZSKÝ VALČÍK, následován americkým valčíkem s názvem BOSTON a jeho poslední výhonek je anglický valčík WALTZ.

WALTZ je tedy součástí vývoje valčíku, v němž nejvýznamnější roli hraje BOSTON, který se do Anglie přistěhoval na začátku první světové války. Pomalejší kroky bostonu se nejdříve tančily na volnější valčíky, zásadní změnu vyvolala figurace, stále figurace základní waltzu, UZAVŘENÁ ZMĚNA.

Hovoříme-li zejména o prostředí, o atmosféře vzniku waltzu, je údobí mezi dvěma světovými válkami poznamenáno diferenciací oblíbenosti tanců u jednotlivých sociálních vrstev. Zatímco na městské periférii, jak jsem již jednou řekl, se holduje tancům jako je CHARLESTON , SHIMMY, BLACK BOTTON, společnost, která si ráda říká lepší, věnuje svoji pozornost v té době tancům salónním, okázalejším, jako jsou QUICKSTEP, WALTZ a TANGO.

Tato diferenciace je zachována až do dnešní doby, dělí však společnost poněkud jinak. Mladí stojí proti usedlejším, zábavy v klubech proti okázalejším příležitostem jako jsou večírky, plesy apod. SHIMMY, CHARLESTON jsou vystřídány SALSOU, MAMBEM, DISKO TANCI, HIP HOPEM. Druhá skupina, skupina středních i starších vrstev, si vedle těchto tanců ponechává ty tradiční již zmíněné a k nim se řadí POLKA, VALČÍK, MAZURKA, SLOW ROCK, JIVE, ČAČA a někdy také RUMBA, SAMBA, PASO DOBLE. A jsme u plného tanečního repertoáru současnosti.

 

Příběh – charakteristika tance

Název skupiny TANCE STANDARDNÍ je odvozen od přísné a přesné formy vymezení těchto tanců ( jejich základního stylu, prvků, figurací, variací, nášlapu, vzdvihu, protipohybu apod. ) , tedy od STANDARDIZACE. Dvacátá i třicátá léta minulého století, údobí mezi dvěma světovými válkami, přinášejí nové taneční techniky v návaznosti na nové hudební směry. Nové společenské tance , jen některé, vkusu tehdejší lepší společnosti vyhovující, byly zpracovány kolektivy anglických učitelů tance, aby tak bylo zabráněno jejich figurálnímu i stylovému rozmělňování. Motivace jejich činnosti nebyla vždy plná ideálu po zachování tanců, naopak byla vedena čistě učitelskými, obchodními zájmy . Docílit toho, aby vyučování mělo určitou, nejméně evropskou, jednotnost.

Standardizace nebyla nikdy ukončená. Neustále vznikají nové figurace či lépe řečeno obměny starých, nově je vykládán styl, hledá se nové módní rytmické vyjádření, nové neobvyklé uspořádání figurací ve variace, dnes a denně se přetavuje, doplňuje ( i když ne vždy ku prospěchu věci ).

Waltz je charakterizován vlastnostmi jako je vážnost, vznešenost, klid a ukázněnost, téměř žádný dialog mezi mužem a ženou, jednolitý pohyb, absolutní soulad s hudbou. Smysl pro prostor. ON je rozhodující jednotkou zcela určující pohyb, směr, dynamiku, figurace, variace, ONA zcela, zcela bez výhrady součást tanečníka, zdobící jen někdy jeho tanec doplňujícími liniemi. ( Tu se podívá, tam se podívá ). Dokresluje pohyb tanečníka, její pohybová aktivita v podstatě žádná.

Prostorová kresba ( tu vpravo, tu vlevo ) tančícího páru dokumentuje vládnoucí postavení, rozhodnost a žádost o uctívání muže. Položení do doprovodné hudby.

 

Rady a porady:

  1. není třeba tolika síly a přesvědčivosti jako u tanců jiných
  2. lépe, když tanečník se naučí své kroky samostatně
  3. zpočátku dodržujte velikost otáčení, je přece jen důležité pro barvu tance
  4. tanečnice nepoučuje svého partnera. Naopak ho chválí !!!