Co to je tanec? Kde se tu vzal? Proč se tu vzal?
Na počátku lidství byla jen práce. Člověk měl jen dva biologické stavy: STAV SPÁNKU A STAV BDĚNÍ . Bdění bylo naplněno prací: lovem, přípravou potravy, sběrem, úpravou či výstavbou příbytku.
Později se BDĚNÍ rozděluje na práci, výchovu a vzdělávání. A zcela nakonec se k nim přidává zábava a oddech . A je vyhráno ! Člověk se baví, pokud to vlastně umí ! Bavit se může pasivně – jsme tedy baveni ( sedíme, hledíme a myslíme si : tak bavte nás –divadlo, kino, televize, hudebníci, artisté … ale běda , jestli nás nepobavíte ) nebo aktivně ( my to divadlo hrajeme, my filmujeme, my tančíme ). Oba dva stavy se vedle sebe snáší a často doplňují.
Tedy tři stavy bdění , tedy práce, výchova a vzdělávání, zábava a oddech se mohou a musí často prolínat, doplňovat a podmiňovat.
A pokud si chceme povídat, poučovat se, vzdělávat a zejména bavit tancem, věnujme se mu .
Řekněme si CO JE TANEC, abychom byli schopni vytyčit si cíl .
V prastaré čínské básni „ ŠI – KINGÚ se hovoří : " Má – li člověk radost, pronáší slova. Poněvadž slova nepostačují, protahuje je. Poněvadž tato protažená slova nestačí, moduluje je. Poněvadž i tato modulovaná slova nepostačují, dělají jeho ruce zcela nevědomky pohyby a jeho nohy poskakují . Tančí ! "
Tanec tedy nevzniká jako samostatné výrazové umění, ale je součástí múzického praumění, pozůstavujícího z tance, hudby a slova. Je člověku pomocníkem ( tance plodnosti zvířat, úrody, bojové tance, tance deště ), průvodcem
( tance zrození, zasvěcovací, tance smrti ), prostředníkem ( současné společenské tance ). Je člověku hrou, poučením, zábavou, je sdělovatelem jeho citů i pocitů.
Současný společenský tanec je bezesporu prostředníkem mezi mužem a ženou, je bezesporu prostředníkem toho nejstaršího hříchu.
A ptáte-li se kde je hudba, tak vězte, že tanec je veden rytmem hudby ( což platí i u našeho spotřebního společenského tance ), nebo také vlastním rytmem toho-kterého tanečníka. Vám však , čtenářům této knihy, doporučuji, abyste se co možná nejčastěji nechali vést rytmem hudby a tím neničili svého spolutančícího. Vnitřní rytmus uplatňujte při domácím samostatném křepčení v uzamčeném pokoji.
Poněvadž poezie v životě nikterak škodit nemůže, dovolte mi ještě citovat básníka Josefa TOMANA :( Pochoutka zejména pro citlivé duše ).
„ Něžně, jako nymfa ze snu probuzená, začala Korinna tančit malými krůčky bosých nohou. Volně se otočilo štíhlé dívčino tělo a tanec dostával stále bezpečnější a pevnější rytmus. Každý úklon těla byl vyvážen gestem rukou, každý pohyb hlavy, zaplavené černými vlasy, měl odezvu v dlaních a prstech. Půvabné dlouhé nohy dívčiny rytmicky postupovaly, překládaly se, ukazujíce mnohotvárnou krásu svých forem …“
TANCE JSOU A BYLY vždy zobrazivé a nezobrazivé . CEPOVÝ TANEC zcela názorně ukazuje mlácení obilí cepem ,nezobrazivá forma tance opět k přilákání Boha deště a tím i jeho déšť, jež často spoře oděné tančily na vyvýšeném místě, by k zahlédnutí byly, tance plné sexuálnosti a slibů. Jejich pohyby s deštěm nic společného neměly, ale patřily do oblasti lásky, milostných her již od počátku lidstvu známých.
STAROVĚK byl plný tanců zvláště u Egypťanů, které doprovázely dvorní slavnosti, ale i astronomické události, uctívaly rozvodněný Nil.
Zde se objevují první, dá-li se to tak říci, profesionální tanečnice, jejichž tanec se stává obdivovanou součástí rozličných dvorních obřadů, slouží k zábavě tehdejší společnosti. Zde se objevuje i první pantomimický tanec .
Tanec Řeků odpovídal společensky i vědecky vyspělé společnosti. Byl zde součástí hudebního umění vyučovaného v tehdejších školách pro děti tehdejších významných osobností.
STŘEDOVĚKÉ taneční umění- tanec se již výrazně rozděloval na dvě skupiny a to a/ tance dvorské
b/ tance lidové, které byly spontánnější, živější, méně obřadné, dá-li se to tak říci, upřímnější. K těmto dvěma skupinám se později přidávají
c/ tance městské přebírající své vzory mezi tanci dvorskými, ovlivněny však určitou nevázaností tanců lidových.
Středověké tance často přecházely až v posedlost. Byl jimi vyháněn mor a jiné smrtící epidemie. Naopak dvorské tance se stále více stávaly součástí dvorských slavností, v nichž se střídalo mluvené slovo s písněmi i tanci. Na počátku 15. století jsou tyto slavnosti označovány názvem BALETO, zřejmě předzvěst pozdějších baletů. Z té doby jsou nejznámější GAGLIARDA – veselý, rozverný, skočný tanec, slavnostní tanec PAVANA a COURANTE – obsahem vážný, klidný tanec.
A tak se dostáváme ve stručném, velmi stručném přehledu do NOVOVĚKU až k tancům tohoto století. Otevřené, oddálené držení bere za své, stále častěji se objevují tance v pevném, uzavřeném držení, kdy jeden muž v pevné své náruči drží jednu
ženu. Prý bývalo dokonce i takové držení, kdy tanečník pevně držel svoji partnerku dole za korzet v místech až intimních, což prý dalo také podnět pro nošení dámských kalhotek. No prostě hra očí, úsměvů je nahrazena daleko realističtějším tělesným projevem, s hrou o poctivost dámy, tanečnice.
Přichází VALČÍK, po něm POLKA, mnoho tanců lidových se uchází o přijetí ve vyšší společnosti. Mnoho ČTVERYLEK přináší oblíbenost besed, vycházejících z lidových tanců venkova, z nichž snad nejznámější se stala ČESKÁ BESEDA .
A zvolna se posouváme do současnosti. O ní v další kapitole .
Jak je členíme, dělíme, chápeme a zařazujeme?
Řekli jsme si co je tanec, pokusili se podívat na jeho kořeny, trochu jsme zdůvodnili proč tu vlastně je a teď se podívejme na jeho jedno z nejužívanějších členění :
Tanec, z hlediska smyslu proč je tančen a jaký je záměr jeho interpretace , můžeme rozdělit na tři skupiny:
- obřadní ( je součástí obřadů, rituálů, oslavujících někoho či něco, vypráví děje z života významných osobností
- jevištní ( jeho smysl a záměr je pobavit diváka , přihlížejícího, přinést mu estetický zážitek, obohatit jeho vnímání )
- společenský ( kde smyslem je pobavení sama sebe ). Tento smysl je právě ten náš, ten nás nejvíce zajímá. TO JE NÁŠ TANEC .
Společenský tanec, tedy tancování , o němž bude povídat celý další obsah knihy, má svá členění, členění dle toho jak je tančen, na jakou hudbu je tančen, kde vznikla pod. Přidržíme se nejlépe zvyklostního členění, které nám přináší spoustu skupin:
1/ TANCE STANDARDNÍ
Byly přesně vymezeny, popsány a zaznamenány, tedy standardizovány. Patří sem:
+ tance anglické : největší podíl na jejich standardizaci mají právě
Angličané …. tedy SLOWFOX, WALTZ, QUICKSTEP
+ původně tanec latinsko americký ……..TANGO.
Jak jsem již řekl, je název této skupiny společenských tanců odvozen od přísné a přesné formy vymezení těchto tanců ( jejich základního technického stylu, prvků, figurací, variací ) .
2/ TANCE DŽEZOVÉ
Jejich vznik navazoval na džezovou hudbu. Patří sem: JIVE, ROCK ´N ROLL , SLOW ROCK a jiné.
Tance, které často označujeme jako džezové ( BLUES, DRIVE, LINDY HOP, SWING ), nejsou džezovými v pravém slova smyslu. Jejich vznik se však spojoval s džezovou hudbou dvacátých a třicátých let minulého století, která se v letech pozdějších
vyvíjela ve své vlastní, osobité linii, převážně opuštěna společenským tancem.
Tyto tance se nestaly doménou jen určité třídy ( zlaté mládeže ), a proto nemůžeme u nich použít výhradně slovo „ salonní „. Byly spíše tanci obyčejných lidí, odpovídající svojí náladou jejich životním pocitům.
Při příležitosti povídání o TANCÍCH DŽEZOVÝCH přibližme si tance minulého století, jež vedly v konkurenci několika vývojových směrů a mnohé z nich se staly součástí i současné společensko-taneční kultury .
Lidsky, mravně, politicky a kulturně, ale také hospodářsky náročné období před a po druhé světové válce vynáší na povrch desítky různých tanců, které náleží do třech hlavních tanečních proudů. Zopakujme si je nebo se nimi seznamme , případně si je přehledně shrňme.
A/ PROUD EVROPSKO-AMERICKÝ - foxtrotový ( FOXTROT, WALTZ, SLOW FOX ) navazující na sweet music
B/ PROUD AFRO-AMERICKÝ - latinsko-americký ( RUMBA, SAMBA, ALE také TANGO a jako nejmladší ČA ČA ) navazující na poněkud zdžezova-
nou hudbu Latinské Ameriky
C/ PROUD SEVERO-AMERICKÝ – džezový ( JITTERBUCK, SWING, JIVE,
BLUES, ale také SLOW ROCK ), vycházející z původní džezové hudby.
Všechny tři proudy stojí vedle sebe . Boj mezi nimi nemá vítězů ani poražených. Každý z nich nachází své ctitele. Třetí proud však nejvíce odpovídá mladým lidem druhé poloviny minulého století a tak se v těchto letech stává nejsilnějším proudem poválečné společenské zábavy a jako takový někde i dožívá do současných let.
K těmto třem vůdčím proudům se řadí, úspěšně se řadí, proud čtvrtý, který teče již řadu let a zřejmě ještě bude téct. Je to proud, jež můžeme označit jako :
D/ EVROPSKÝ , jež zahrnuje :
a / tance kolové ( VALČÍK, POLKA )
b/ ostatní tance národně společenské ( MAZURKA, ČARDÁŠ, PASO DOBLE A JINÉ ).
Vraťme se však k našemu rozdělení a věnujme se mu ještě chvíli ………
3/ TANCE LATINSKO AMERICKÉ
Vznikly v oblasti Střední a Jižní Ameriky. Říká se jim též tance afro-americké, poněvadž byly významně ovlivněny černošskou kulturou.
Pro LATINSKO AMERICKÉ TANCE jsou vhodná synonyma : bouřlivé, provokativní, provokující, pulzující, roztoužené, vášnivé, temperamentní, smyslné, nespoutané, pravdivé i opravdové, záludné i hravé, živé a veselé.
Každý z nich má jiné vlastnosti, jiné fluidum. Často je určováno ženstvím a vztahem tohoto ženství k partnerovi.
Podřízenost ženy v tancích anglických je ta tam, její přece jen trochu kontrolovaná svoboda září a ční z jednotlivých tanců a určuje jejich charakter, obsahovost, příběh i techniku.
4/ TANCE KOLOVÉ
Tančí se dokola a patří sem POLKA , VALČÍK. Svoje označení získaly od neustálého otáčení , jen někdy u POLKY přerušovaného promenádními figuracemi, umožňujícími přemístění párů do parketových prostor pro tanec vhodnějších. Běžná společenská POLKA více oplývá figuracemi postupovými a někdy i figuracemi tančenými na místě. Pečlivé výrazné taktové členění hudebních nahrávek POLKY jí přináší kopírování tohoto členění tancem a tím zvýrazňování vlastní hudební nahrávky.
VALČÍK tančený na nenáročných společenských zábavách je ochuzen o množství figurací, které se ve zlidovělém VALČÍKU objevují.
Oba dva tance, ač mají v něčem stejný pohybový základ ( postup po směru tanečním kolem celého sálu ) , se svojí náladou, obsahovostí od sebe zcela liší.
Škádlivost, veselost a hravost POLKY je v přímém kontrastu k vážnosti, až elegantní vznešenosti VALČÍKU .
5/ MÓDNÍ TANCE, TANEČNÍ NOVINKY
Patří sem : SALSA, HIP HOP, DISKO a samozřejmě mnoho jiných. Jejich rádoby přitahující jména jsou již nejčastěji zapomenuta. Jen několik učitelů tance a zvídavých sběratelů ví, že SPLIT je nejen město, ale i taneční novinka, že JAMAJKA SKA je vlastně umné podlézání pod stále se snižujícím provazem, za exotického víření boků, ramen a všeho toho, s čím vířit se dá.
Českou atrakcí byl tanec osmdesátých let RUČNÍ TATRAMAT, se kterým je možno se setkat na dětských táborech tu u Vltavy, tu u Volhy. I mě se podařilo prosazovat moji taneční novinku RONDO ROCK, vrchol to tehdejší modernosti, dokonce v sovětské televizi. Dlužno ovšem dodat, že vystoupení i učení bylo zcela bezplatné a kvitování sovětskými umělci jen krátkým SPASIBO !
K opravdovým hitům posledních třiceti let patří tance označované jako STREET DANCE. Tedy DISKO v mnoha barvách, HIP HOP jako reprezentant myšlení, vkusu, přístupu k současnosti mnoha mladých lidí a konečně i SALSA, přinášející do tancování lyriku i výbušnost, návrat k párovému tanci a k otevřené sexuální hře. Salsa ve svých figuracích i svém houpavém kroku připomíná SWING i jeho pozdější JIVE.
6/ NÁRODNĚ SPOLEČENSKÉ TANCE
Patří sem : MAZURKA, ČARDÁŠ, různé KRAKOVJAKY, REJDOVÁKY apod. Jsou to většinou tance lidového, vesnického původu, které zdomácněly na městské scéně, staly se propagátory národní příslušnosti i boje za národní svébytnost.
7/ LIDOVÉ TANCE
Patří sem : OBKROČÁK, MATENÍKY, ŘEMESLNICKÉ TANCE. Nepředstíraná radost, spontánnost je nejčastějším charakterovým lákadlem těchto tanců, vesnická dovednost i přemýšlïvost je v nich k nalezení. Někdy se objeví i vznešenost na příklad takového STARODÁVNÉHO, že i mráz jde po zádech.
A konec tohoto orientačního rozkládání .Snad vám úvod pomohl překonat určité teoretické neznalosti a přinesl vám jen malou hůlčičku opory v rozdělení společenských tanců, kterým se budeme věnovat. Chcete-li vědět více, hledejte v odborné literatuře.