Taneční škola Starlet Brno

Módní secese, vládnoucí v století předminulém, ustupuje požadavkům funkčnosti a hygieny. Je téměř odzvoněno korzetu a v divadle Sáry BERNHARDOVÉ, kterou dobře známe z plakátu Alfonze MUCHY, tančí v roce 1913 Isadora DUNCANOVÁ v průsvitném šatě, odhalujícím její postavu i nádheru jejího umění.

I zde si nejdříve přibližme prostředí vzniku tohoto neopominutelného tance, jeho charakteristiku, obsahové zvláštnosti, rozdílnost pojetí tance tanečníkem, jeho chlapskou funkci, a provokativně svázaný utlumeně vybuchující temperament tanečnice. Pochopíme-li náladu, vnitřní sdělování tohoto lidsky vášnivého tance, můžeme tančit. Neříká-li nám nic hudba, necítíme-li vzrušení v každém kroku a dotyku partnera, netančíme tango, ale pouhé jeho prostorové předvádění. Raději netančeme. Snad to pochopíme u jiného tance, jiné atmosféry.

VALČÍK a POLKU řadíme mezi tance KOLOVÉ, jak jsem již v úvodu uvedl.. Svoje označení získaly od neustálého otáčení dokola. Otáčivý pohyb je pro ně charakteristický , a i když se mnoho tanečních mistrů a místních dovedných tanečníků pokoušelo o zdánlivé obohacení těchto tanců rozličnými figuracemi, podařilo se jim to pouze u POLKY, ne však u VALČÍKU.

Vrátíme-li se do dvacátých let, setkáme se tu s tanci jako je SHIMMY, BLUES i CHARLESTON, které sice dominují, ale nedaří se jim zlikvidovat FOXTROT v jeho mnoha formách, jako byl KITTY-FOXTROT, SHIMMY FOX či FISH WALK.

Poslední z řady tanců latinsko amerických. Je z nich však jediný, který se masově tančí zejména v Brazílii a který nepatří jen na parkety soutěžních tanců a na vzorové taneční akce jako jsou plesy, večírky a podobně.

Je to tanec přinášející jakési rozbouření světového tancování. Z Kuby proniká nejdříve do USA a později také do Evropy. Je z latinsko-amerických tanců nejmladší a její kořeny tkví v rumbě. Je však daleko impulsivnější, rychlejší a veřejně dráždivá. Je výsledkem typického prolínání a spojování jednotlivých prvků tanečních i hudebních kultur francouzsko-haitských a kubánských , respektive španělsko-afrických.

Rumba a její původ nese sebou mnoho nevyjasněného. Jedna z verzí hovořících o rumbě říká, že se takto jmenovaly lidové slavnosti jásající nad ukončením sklizně cukrové třtiny a tanec, který se tam nejčastěji tančil, přijal jejich jméno. Jistotu však nemáme. Hovoří se také o tom, že ve španělštině rumba je výrazem pro hýření. V této řeči také znamená výraz pro směr či neuspořádanou hromadu. Vyberte si.

Pokud budeme hovořit o dějinách JIVE , musíme navázat na atmosféru vzniku tanců džezových, jichž je jive hlavním produktem. Pokusím se jen doplnit předcházející povídání o atmosféře vzniku džezových tanců, o jakési specifikování.

Snad se mnohým z vás bude zdát nepotřebný popis tance, který je tak zdánlivě snadný, který se převážně vyučuje v základních kurzech tance, zejména proto, aby byla žákům dodána odvaha a spokojenost, že jsou tak dovední, poněvadž ho zvládnou téměř všichni velmi rychle. Je to prostě zdánlivě tanec pro méně mohoucí.

19. století je stoletím změn. Mění se technické podmínky života, mění se i vztahy mezi sociálními skupinami, mění se i kultura těchto skupin. Lidový – vesnický tanec, ovlivňující v minulosti i společenský tanec aristokracie, výrazně působí i na tanec městský. Takto vznikají nové tance obdivované zvláště tehdejší mládeží. Jsou to REJDOVÁK, POLKOVÝ TŘASÁK, DUPÁK, VRTÁK, OBKROČÁK, pomalá SOUSEDSKÁ, temperamentní SKOČNÁ.

Pokusím se přistoupit k hledání obsahu v tanci, zdánlivě ze zcela jiného soudku. SALSU musíme posadit přece jen do jiného století než POLKU, musíme ji nalézt jiné klimatické i zeměpisné prostředí, jiný lidský temperament, snad i jiné sociální ovzduší. Přece však mezi těmito tanci je obsahová souvislost, tvořená lidským optimismem, životní radostí a proudící náladou ze všech pórů . Pokusím se!

Kultura převolných kalhot, ( PRÝ SE TAKTO OBLÉKALI AMERIČTÍ VĚZNI ) dresů s rozličnými nápisy, sebevědomí se snahou po osobitosti projevu, jistota z příslušnosti ke skupině, pouliční taneční vystoupení, nevázané malby po čemkoliv co přináší trochu napětí a adrealin- projev graffiti, masivních ozdob, kde nestačí finanční zdroje na masivní zlaté řetězy, ale i nevázané chování gangů, vyhledávání drog, cracku, kokainu i zasahování do politiky.